Ovlivňujeme hlasování v EU snadno a rychle

Autor Zveřejněno dne

Autor / Filip L.

V rámci programu Digitální svobody se jako IuRe často věnujeme i evropské legislativě. Děje se tak zejména v případě kamer na rozpoznávání tváří, které by měl regulovat chystaný evropský Akt o umělé inteligenci. Jak se ale v EU vůbec hlasuje a jak to můžeme ovlivnit? Stručný vhled připravil náš dobrovolník Filip.

Slovník

  • Evropský parlament – EP
    Jedna ze tří hlavních institucí EU. Společně s Radou EU vyjednává legislativu EU. Nemá zákonodárnou iniciativu, ale může z vlastní iniciativy dávat Komisi „úkoly“ v podobě tzv. INI zpráv, ve kterých EP stanoví, čím by se Komise měla zabývat.

  • Evropská komise – EK
    Výkonná složka EU. Jako jediná instituce má zákonodárnou iniciativu. Komise má také expertní zázemí jak pro tvorbu legislativy, tak pro následné vymáhání práva EU (záleží na dané legislativě).

  • Rada Evropské unie – Rada
    Dříve Rada ministrů, jedná se o instituci zastupující zájmy členských států EU. Většina rozhodnutí probíhá na nižší než ministerské úrovni v různých konfiguracích (tj. pracovních skupinách) Rady.

  • Soudní dvůr Evropské unie – CJEU/SDEU
    Soudní dvůr EU je důležitý pro výklad práva EU. Existuje řada judikátů posuzující například přenosy dat do USA (Schrems).

  • Frakce v Evropském parlamentu
    Skupina ideologicky blízkých Europoslanců a Europoslankyň tvoří transnacionální politické skupiny v rámci Evropského parlamentu. V podstatě veškerá práce probíhá na základě frakcí, nikoliv národnostního rozdělení.

  • Komisař*ka
    „Ministr*yně“ za každou členskou zemi EU. Agenda každého z nich záleží jak na členských státech, které své Komisaře a Komisařky nominují, tak na dohodě v rámci EP. Může také docházet k překryvu agend dvou Komisařů/Komisařek, záleží opět na agendě.

Užitečné zdroje

  • EDRi Activist guide to the Brussels Maze – Užitečná příručka, která vysvětluje vše důležité o legislativním procesu v EU.
  • Legislative Observatory – Velmi užitečný nástroj na sledování legislativního procesu v Evropském parlamentu a Radě. Po vyhledání konkrétního návrhu se zobrazí hlavní vyjednavači podle frakcí v EP, vyjednavači podle přidružených výborů EP. Součástí je i přehled všech dokumentů publikovaných k návrhu, včetně dokumentů z Rady, Komise, EP i parlamentu členských států EU. Viz chat control.
  • Legislative Train – Celkem nepřehledný web, který ovšem nabízí dobrý přehled o přijaté, v současnosti projednávané a plánované legislativy. Náhled konkrétní legislativy ukáže krátké shrnutí legislativy, včetně aktuálního vývoje, a také relevantní odkazy na další zdroje. Viz chat control.
  • Legislativní plán Komise na rok 2023.
  • Konfigurace Rady Evropské unie – shrnutí konfigurací (= pracovních skupin) Rady EU.
  • Výbory Evropského parlamentu.

Jak funguje legislativní proces v EU

Legislativní priority vznikají především na začátku funkčního období Komise a následně během každoročních projevů o Stavu Unie (State of the Union). Návrh je následně uveden v legislativním plánu komise na následující rok (Commission Work Programme). Následně Komise (obvykle) spouští proces konzultací k připravované legislativě.

Následuje zpracování legislativního návrhu příslušným generálním ředitelstvím (Directorate General, v podstatě ministerstvo) a jeho schválení kolegiem Komisařů.

Po publikaci je legislativní návrh přiřazen dané konfiguraci v Radě EU a danému výboru v Evropském parlamentu. Od této chvíle dochází k paralelnímu legislativnímu procesu kdy jak Evropský parlament, tak Rada na legislativě pracují odděleně.

EP – Přiřazený výbor vybere Rapporteura (zpravodaje), zodpovědného za daný návrh v rámci EP. Výbor také vybere Shadow rapporteury (stínové zpravodaje) za každou frakci v rámci EP. Pro každou legislativu jsou také vybrány výbory, které návrh konzultují s hlavním výborem, nemají však hlasovací právo a návrh nemohou nijak přímo ovlivnit (Committee for opinion).

Rada – Návrh je přirazen konfiguraci Rady, kde hlavní vyjednávací pozici má stát předsedající Radě EU. Tento stát provádí mediaci mezi ostatními členskými státy. Klíčovými lidmi jsou zde pracovníci na Stálých zastoupeních EU (lidé pracující v rámci COREPER I a COREPER II a v rámci přípravných skupin Antici).

Nejsnazší možnost ovlivnit legislativní proces v rámci EP nastává během práce ve výboru. Europoslanci a europoslankyně totiž mohou vkládat pozměňovací návrhy do textu návrhu. Stačí tedy ovlivnit „pouze“ řádově jednotky až nižší desítky lidí. Ve chvíli, kdy dojde ke schválení nějaké podoby návrhu v rámci příslušného vedoucího výboru v rámci EP, je návrh postoupen na pléno. Následně se před hlasováním na plénu EP mohou opět přidávat další pozměňovací návrhy. Poté se na plénu v nějaké formě návrh schválí. V tento okamžik se tento text stává výchozím pro vyjednávání s Radou v rámci trialogu.

Jak probíhá proces v Radě je složitější odhalit, jelikož se odehrává za zavřenými dveřmi. Stejně jako v případě EP platí, že se ale dá ovlivnit, nejsnáze skrze oslovování lidí ze Stálých zastoupení. Rada vyjednává tak dlouho, dokud nenajde tzv. general approach, tj. verzi textu se kterou souhlasí Rada. S touto verzí textu jde následně Rada do trialogu.

Trialog je vyjednáváním mezi Radou, Komisí a Parlamentem. Formálně neexistuje, jedná se o zrychlený režim přijímání legislativy, kdy Evropský parlament vezme svoji verzi návrhu schválenou na prvním čtení na plénu a Rada vezme svůj general approach. Společně si pak zástupci těchto institucí sednou a začnou vyjednávat, jaká verze návrhu bude finální. Jedná se o maximálně netransparentní proces, což je dáno i tím, že není nijak kodifikovaný. Ovlivnit zde podobu návrhu je možné, ale těžké.

Po dokončení trialogu musí být kompromisní návrh opět schválen v rámci EP a Rady. Po schválení vstupuje v platnost po vydání nového Úředního věstníku Evropské unie.

Jak nejvíce ovlivnit legislativní proces, kdy se do něj zapojit

  • Nejlepší možnost, jak ovlivnit legislativní proces, nastává ještě předtím, než začne skrze formování veřejné debaty.
  • I dále v legislativním procesu platí, že čím dříve tím lépe. Je důležité si uvědomit, že většina europoslanců a europoslankyň nejsou experty na danou agendu. Výbor EP projednávající například Digital Services Act také projednává návrhy ohledně regulace vnitřního trhu, které nemají s digitální politikou nic společného.

Souvislost s Českem

  • Evropský výbor Poslanecké sněmovny
    Zde dochází k tvorbě stanovisek k legislativním návrhům Evropské komise.

Klíčoví lidé/institutce

  • DG CNECT – Generální ředitelství pro Komunikační sítě, obsah a technologie
  • DG JUST – Generální ředitelství pro Spravedlnost a spotřebitelé
  • DG HOME – Generální ředitelství Migrace a vnitřní věci
  • Místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová
    • zabývá se digitálními tématy, respektive ochranou uživatelů, a médii
    • součástí jejího týmu jsou dva důležití lidé – Daniel Braun a Wojtek Talko
  • LIBE – Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
  • IMCO – Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů