Děti budou méně online. Zbývá dořešit poslední detail: co budou dělat?

Diskuze o smartphonech a sociálních sítích se nutně mění v diskuzi o fyzickém veřejném prostoru. Existuje ještě? A proč nechceme, aby v něm byly děti?

Autor / Hynek

Ve společnosti sílí odpor k aktivnímu využívání sociálních sítí a smartphonů. Tvůrci trendů je rok 2026 nazýván „rokem analogu“, což se zejména na instagramu propisuje do nejrůznějších návodů a tipů. V této směsici nostalgie, odporu vůči BigTech a marketingového pábení hrají hlavní roli MP3 a CD přehrávače. Proč se to děje? A proč offline rokem nebyl už rok 2025, jak jsem předpovídal v článku zde na Alarmu na konci roku 2024?

Lidé jsou ze stávající podoby sociálních sítí dlouhodobě unavení. Hřebíčkem do rakve sociálních médií se ale aktuálně zdá být nejrůznější AI harampádí, kterým je prostor sítí zaneřáděn. Lidé si také mnohem více váží svého soukromí, na sítích už tak příliš nenajdeme autentické fotky z mejdanů či oslav. Namísto toho jsme vystaveni podvodným reklamám, které správci dominantních sítí ne zcela ochotně odstraňují, jelikož i z těch profitují.

Mimo to někteří Evropané vnímají napjaté vztahy se Spojenými státy a sypat data tamním nevyzpytatelným korporacím už je zkrátka nebaví. Zvlášť když vidí, že ze spárů BigTech se již snaží vymanit i samotné evropské vlády a instituce. Lidé už prokoukli představitele technologických gigantů. Je stále těžší věřit jejich řečem o produktech, které by měly „zlepšovat a zjednodušovat“ naše životy. Nevídanou čočku dostává v posledních dnech například Sam Altman za svůj nápad, aby rodiče vyráběli dětem pomocí AI podcasty o jejich koníčcích (a snížili tak riziko, že se s nimi třeba budou muset přímo bavit). Veřejnost je ale naštvaná i na politiky, kteří by online prostor chtěli takzvaně zabezpečit, čímž nezřídka dosahují prakticky stejného efektu ničení internetu, jako BigTech.

Rostoucí odpor k sociálním sítím a smartphonům pak nejvíce vyhřezává ve vztahu k dětem. S většími či menšími výjimkami, z donucení státu či bez něj, směřujeme zdá se ke společenské shodě na tom, že děti by zkrátka měly být méně online. Nastává proto čas se ptát: jak děti s těmi několika volnými hodinami denně navíc, které jim patrně vyčarujeme, vlastně naloží?

Celý komentář čtěte zde na Deníku Alarm, kde vyšel 12. 8. 2026.