PimEyes: ochránce či ničitel soukromí?

Autorka: Karolína

PimEyes.com je placená služba, která podle vložené fotografie dokáže najít další snímky dotyčné osoby dostupné na internetu. A to takové, které by někteří neradi viděli veřejně. „Nabízíme pouze nástroj,“ prohlašuje však majitel společnosti.

Nahrajete fotografii obličeje a odsouhlasíte smluvní podmínky služby. Po pouze několika sekundách dostanete výsledky fotek, které obsahují podobné obličeje jako na původní nahrané fotografii, a to s odkazy, kde na internetu se fotografie pohybují.

Deník The New York Times se souhlasem svých zaměstnanců vyzkoušel, jak precizní služba PimEyes je. Výsledky ukázaly, že nástroj dokáže najít shodné snímky i v případě, že má osoba na vložené fotografii zakrytou část obličeje, například slunečními brýlemi, nebo hygienickou rouškou. Obličeje novinářů se objevovaly na svatbách, festivalech a oslavách, jeden ze zahraničních korespondentů byl dokonce nalezen na pozadí fotografie neznámého autora na řeckém letišti. Tento experiment ukázal, že služba je velmi přesná, protože většina výsledků byla shodná s osobou na vložené fotografii. PimEyes do oblasti vyhledávání nezahrnuje materiál ze sociálních sítí, jedná se tak o fotky z blogů, ze zpravodajství, ale i ze stránek s pornografií, ze kterých pocházela většina chybných výsledků.

Článek deníku také obsahuje alarmující výpovědi dvou anonymů, kteří službu používají. Zatímco první osoba nástroj používá k vyhledávání osobních údajů uživatelů Twitteru, kteří používají své pravé fotografie pod smyšlenou přezdívkou či jménem, druhý dotázaný do vyhledávání PimEyes nahrává obličeje hereček z pornografických filmů k nalezení jejich pravých jmen. Upozorňují tak na velmi snadné zneužití této technologie.

Eticky a v souladu se zákony?
Projekt dvou polských hackerů, Lucasze Kowalczyka a Denise Tatina, ze kterého se následně stalo PimEyes, začínal jako program, který mapuje rysy obličeje a přiřazuje k nim shodu z internetu. Nový majitel, Gruzínec Giorgi Gobronidze, který zálibu v umělé inteligenci našel po několika kybernetických útocích na svou rodnou zemi ze strany Ruska, chce tuto technologii nabídnout všem. Gobronidze však vsází na to, že uživatelé budou službu využívat eticky a v souladu se zákony. To znamená především vyhledávání vlastních fotografií a nikoli cizích osob bez jejich vědomí. Firma však toto „etické používání“, až na pouhé odsouhlasení smluvních podmínek, žádným způsobem nevymáhá a nevyužívá ani prostředků, jak tuto podmínku kontrolovat.

Vyhledávání téměř kohokoli je tak schováno za „etické praktiky“ a odůvodnění, že klíčová je odpovědnost samotných uživatelů, kteří by měli vyhledávat pouze údaje o své osobě. Gobronidze ale uznává, že se v některých případech nebrání využívání nástroje pro vyhledání shodných snímků cizích osob i bez jejich souhlasu. Svolení k takovém použití udělil investigativním novinářům při identifikaci příznivců prezidenta Trumpa, kteří 6. ledna 2021 vtrhli do budovy Kapitolu Spojených států amerických na protest proti výsledkům prezidentských voleb 2020.

Není tajemstvím, že samotní novináři takové nástroje také sami využívají, například ve zmíněném newyorkském deníku je však používání podmíněno interními předpisy, které vymezují, kdy je možné technologie reverzního vyhledávání obličejů použít.

Na rozdíl od společnosti Clearview AI, která nabízí podobný nástroj pouze pro bezpečnostní složky, PimEyes je veřejně přístupnou službou pro každého. V bezplatné části aplikaci výsledky zobrazí pouze omezené množství nalezených fotografií, ze kterých je možné získat pouze identifikační číslo snímku, nikoliv však odkaz na webovou stránku, kde se obličej dotyčného nachází. Přístup k takovým funkcím se skrývá za třemi druhy předplatného. Tyto plány, které se liší ve svých funkcích a možnostech, se pohybují od 900 do 9 000 korun měsíčně. Plány nabízejí například neomezené vyhledávání, nastavení upozornění v případě objevu nové fotografie, používání filtrů při vyhledávání, či přípravu dokumentů ke stažení obsahu z internetu v souladu s GDPR, které dotyčný může zaslat na konkrétní odkazy s fotografiemi.

Právě poslední uvedená funkce je pro veřejnou prezentaci PimEyes klíčová. Gruzínsky majitel totiž argumentuje právě tím, že služba pomáhá lidem, kteří naleznou nepříjemné fotografie a požadují jejich stažení. Do určité míry ale společnost reguluje, které uživatele ke svému nástroji připustí. V reakci na ruskou okupaci Ukrajiny například zablokovala ruské předplatitele a zároveň nabídla své služby zdarma pro ukrajinské organizace v pomoci při pátrání po ztracených osobách.

Zmíněný Clearview AI je předmětem mnoha vyšetřování ze stran úřadů pro ochranu osobních údajů, některé země světa, včetně Kanady a Austrálie, jeho databázi s více než 20 miliardami snímků obličejů vyhodnotily jako nelegální a nařídily společnosti vymazání záznamu svých občanů a rezidentů. Spojené království a Itálie navíc společnosti udělily několikamilionové pokuty. Vyšetřování praktik společnosti PimEyes je zatím na začátku, německý úřad chránící osobní údaje však již zahájil zkoumání této služby a možné porušování soukromí a rozpor s GDPR.

Vymazat… A zase nahrát
Majitel se ale brání argumentací, že PimEyes se od podobných nástrojů výrazně liší, neuchovává totiž žádné fotografie či obličejové šablony. Zároveň také nabádá své uživatele k vyhledávání pouze jejich obličejů. Na internetu se však začínají objevovat příběhy lidí, kteří na vlastní kůži okusili vedlejší efekty původně „dobře“ zamýšleného projektu.

Například softwarová inženýrka Cher Scarlett se rozhodla svou negativní zkušenost s PimEyes medializovat a sdílela svůj příběh pro Medium a CNN. Když do nástroje zadala svou fotografii, PimEyes Scarlett připomnělo temný moment v jejím životě, kdy se v 19 letech jako mladá a nemajetná zúčastnila pornografického castingu v New Yorku. Žena o pořízených videích mluví jako o traumatické zkušenosti a o své pocity se podílela i s muži, kteří casting vedli, materiál se tak nikdy neměl dostat ven. Tento moment ženu natolik ovlivnil, že si v době po incidentu chtěla vzít život. Pouze několik klinutí a minut na PimEyes ale vedlo k tomu, že se veškeré a v té době již vytěsněné vzpomínky vrátily zpět.

CNN Business Gobronidze kontaktovalo a seznámilo ho s touto negativní zkušeností, která otevřela mnoho citlivých ran. A přesto, že majitel společnosti označil příběh za „velmi, velmi bolestivý,“ nemůže zaručit, že pokud dotyčný požádá o stažení svých fotografií, snímky navždy zmizí a nebudou se zobrazovat ve výsledcích. Uživatelé PimEyes takovou možnost sice mají, ale hlavním problémem je neustálé a opakované nahrávání fotografií na internet, a to i těch, které již byly jednou ze stránky smazány. Mazání nechtěných fotografií přes složitý formulář je tak sisyfovská práce, odstranění funguje totiž jen jednorázově a v případě znovu nahrání se snímky opět objeví.

Cher Scarlett jistě není jediným člověkem, kterého výsledky vyhledávání zaskočily či vystrašily. Takové příběhy ukazují, že i když tento nástroj může být pro někoho nápomocným, technologie, ke které má přístup každý s internetovým připojením, ve velké míře také škodí a měla by podléhat regulaci.