Bezobaláč: jak jsme zjistili, že sociální sítě přestávají fungovat

Při setkání organizací podpořených Active Citizens Fund jsme narazili na příběh zlínského obchodu Bezobaláč, jehož stránka na Facebooku jakoby dle provozovatelů „přestala fungovat“. Jelikož nás téma přirozeně zaujalo, poprosili jsme je o pár slov pro náš blog, které si teď můžete přečíst. Za sdílení zkušeností Ingrid z Bezobaláče děkujeme a přejeme hodně štěstí do budoucna!

Autorka: Ingrid Poppe / Bezobaláč

Někdy v průběhu posledního roku jsme si uvědomili, že nám přestávají fungovat sociální sítě. Nejdřív jsme si mysleli, že musíme změnit intenzitu komunikace, případně formu. Začátkem roku jsme i nastartovali nový vizuál, na sociálních sítích jsme publikovali pravidelně, udržovali něco jako redakční plán. Online reakce byly milé, ale v podstatě to u nich zůstalo. Jen velmi málo se dokázaly využít ve skutečné, osobní praxi. Třeba když jsme dělali nějaké setkání nebo swap, tak před několika lety nám stačilo mít událost na Facebooku a naši lidi o tom věděli. Teď už to tak ale vůbec nefunguje. Lidi k nám chodí a říkají, že o tom vůbec nevěděli, že se k nim informace nedostala. A tak jsme se na to podívali trochu blíž….

Zjistili jsme, že naše komunita, s kterou jsme začínali, přestává používat sociální sítě, resp. že je používá jinak, než předtím. Víc cíleně. A méně často. Přijdou na Facebook na velmi krátké chvilky, zkontrolují notifikace (zda je někdo někde neoznačil), případně odpoví na messengeru. Když už, tak využívají soukromé skupiny, kde si něco vzájemně nabízejí, prodávají, nebo organizují společné objednávky, akce atp. Ve výsledku je tedy většina lidí z naši komunity a z řad našich zákazníků pro nás nezasažitelná prostřednictvím sociálních sítí. Chvíli jsme ještě uvažovali, že mohla nastat změna – Instagram místo Facebooku. Ale nepotvrdilo se nám to. Instagram má sice pro nás větší virtuální odezvu, ale sleduje ho jiná skupina, spíš mladých, kteří mnohokrát neřeší svoji vlastní domácnost a jejich udržitelný život je spíše ve formě líbí se mi než aktivního podílení se. Také jsou to lidi, kteří nejsou ukotveni ve Zlíně, jsou roztroušení po celé republice a tím pádem to není ta komunita, se kterou aktivně pracujeme každý den. Je fajn, že i tito lidé reagují, čtou, dají nám zpětnou vazbu – i to je pro nás velmi důležité. Nicméně to neřeší fakt, že aktivní komunita, s kterou jsme začínali, nám ze sociálních sítí mizí.

Tato situace se nám potvrdila při crowdfundingové kampani, kterou jsme měli zejména v září. Myslím, že byla povedená a projekt, který díky ní startujeme, měl krásnou zpětnou vazbu. Nicméně, reálně jsme penízky vybrali díky naší aktivní komunitě a ne díky sociálním sítím. V crowdfundingu to už tak bývá a v podstatě jsme s tím počítali. Ale to, co se nám potvrdilo, bylo, že informace o kampani se k naši komunitě dostali ne přes sociální sítě, ale přes email a osobní komunikaci. Mnoho z nich se o kampani dozvídalo jenom touto cestou. 

A tak jsme se trochu ptali, co se stalo. Vidíme tam dvě roviny. Jedna je ta, že skupina aktivních lidí, možná středního (nebo před ním) věku, kteří řeší svoje domácnosti, děti, práci, zahrádku atp, používá sociální sítě pořád méně. A to nám potvrdili i naši zákazníci. Pobyt na sociálních sítích jim dává pořád míň. Tím pádem jsou na sítích zejména mladí lidé (pro nás nová skupina), která ale není v této době ukotvená na jednom místě a zatím je spíš teoretickým než praktickým členem udržitelné komunity. Druhou rovinou je bezpochyby dlouhé covidové období, které zejména v ČR způsobilo obrovské přesycení online světem. Nesmírně dlouhá online výuka dětí, home office, pořád otevřený počítač. Lidi mají tendenci před ním utíkat – tedy, čím méně jsou u screenu, tím lépe.

My si to uvědomujeme stejně a v podstatě s tím souzníme. Nemáme ale úplně řešení, jak s komunitou pracovat i za podmínek, kdy je osobní kontakt minimalizován. V této chvíli nám pořád funguje komunikace s lidmi přímo na prodejně. A také máme dobrou odezvu na emailovou komunikaci. Je přímá, oslovuje naši aktivní skupinu a my jim díky tomu dokážeme sdělit, co se u nás děje, co plánujeme, co by mohlo být pro ně zajímavé.

Zda je úbytek lidí na sociálních sítích trendem obecně, nemůžu říct. Ale myslím, že nastává změna ve způsobu, jak lidi sociální sítě využívají. Pořád víc se mluví o negativních vlivech sociálních sítí a mnoho z nás si je v posledních letech i zažilo na vlastní kůži. A zároveň se určitě i mění algoritmus, jakým sociální sítě fungují. Jsou agresivnější, mnohem víc kladou důraz na úspěšnost komunikace stránek a firem a pokud to ty nereflektují (tzn. nedělají byznys, ale chtějí jenom komunikovat se svou komunitou), tak je jejich obsah prostě zobrazen méně, pozdě, nebo lidem, pro které to není téma. A to není příjemné právě pro ty, co online byznys, nebo digitální marketing nedělají – protože to třeba není jejich cílem.