Nedávejte školám více údajů, než je skutečně nutné. Máme návod

Jen několik fotek obličeje stačí v současné době k tomu, aby bylo možné vytvořit fotky falešné. Ty mohou být následně využity k šikaně. Snadno zneužitelné mohou být ale i další údaje dětí. Jste rodič a chcete, aby vaše děti měly co nejmenší datovou stopu? Přinášíme odpovědi na ty nejčastější otázky.

Autor: dobrovolník IuRe

Vybrané odkazy byly zároveň archivovány dne 11. dubna 2024.

Škola se na mě obrátila s tím, že chce udělit souhlas se zpracováváním osobních údajů. Musím souhlas udělit? A můžu již udělený souhlas později odvolat?

Souhlas s čímkoliv by nikdy neměl být považován za pouhou formalitu. Musí vždy představovat svobodný a informovaný projev vůle osoby nebo jejího zákonného zástupce (tedy například rodičů v případě nezletilých dětí), které se zpracování osobních údajů týká. Proto je zcela v kompetenci každého rozhodnout se souhlas neudělit. Pokud by nebyla akceptována možnost nesouhlasit, požadavek na souhlas by ztrácel smysl.

Důležité je vědět, že jednou udělený souhlas lze kdykoliv odvolat. O tom musí být subjekt údajů nebo jeho zákonný zástupce poučen, stejně jako o dalších svých dílčích právech. Poučení však v praxi často zcela absentuje (archiv) anebo je nedostatečné (archiv).

Zcela nedostatečná je také např. formulace (prohlášení): „prohlašuji, že jsem byl poučen mimo jiné o svých právech“.

Pro odvolání souhlasu není stanovena žádná forma a odvolat souhlas tak lze ústně nebo volnou formou písemně. Přesto lze významně doporučit formu písemnou. Ta může vypadat třeba takto:

„Tímto odvolávám udělený souhlas se zpracováním osobních údajů svého syna Jana Nováka, který jsem udělil dne 1. 9. 2022 v souvislosti s žádostí školy o souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem informování veřejnosti o dění ve škole a propagace školy prostřednictvím obrazových a zvukových materiálů.“

Z odvolání souhlasu by v každém případě mělo být zřejmé, kdo jej činí (jméno zákonného zástupce a jeho podpis) a ve jménu koho (jméno žáka). Dále pak je dobré specifikovat, jaký souhlas se odvolává a v jakém rozsahu (pokud chcete souhlas odvolat úplně, pak můžete uvést, že jej odvoláváte v celém rozsahu) a celý přípis datovat.

Možné je, že škola připraví pro takové situace předvyplněný formulář. Ten můžete i nemusíte využít. Narazit lze na přístup (archiv), kdy škola k odvolání souhlasu vyžaduje e-mail se zaručeným elektronickým podpisem nebo poštovní styk s úředně ověřeným podpisem. Takový požadavek však nemá oporu v zákoně. Lze jej ignorovat a platně souhlas odvolat i bez těchto náležitostí.

Souhlas se zpracováním osobních údajů je totiž dle Nařízení GDPR nutné umožnit odvolat stejně jednoduše jako souhlas poskytnout. Nenechte se proto odradit podobným přístupem, který má za cíl ztížit uplatnění vašich práv.

Často se stává, že školy z opatrnosti vyžadují souhlas se zpracováním osobních údajů i pro činnosti, pro které souhlas není nutný, jako třeba v přihlášce k přijetí ke vzdělávání (archiv) za účelem vedení povinné dokumentace. Buď je škola oprávněná osobní údaje zpracovávat na základě jiného právního důvodu než je udělený souhlas (viz níže), anebo vůbec nejde o problematiku zpracování osobních údajů dle Nařízení GDPR jako spíše o ochranu soukromí v režimu občanského zákoníku.

To může být třeba v těch případech, kdy se v prostorách školy vystavují podepsané umělecké výtvory dětí. Každopádně udělení takového souhlasu je zcela nadbytečné, stejně jako např. udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů pro účely „vedení žákovské knížky v listinné podobě“ (strana 16, archiv).

Možné je se setkat i s tím, kdy škola např. v přihlášce ke stravování (archiv) uvede poučení o důvodech zpracování osobních údajů spočívající v plnění právních povinností (tedy čl. 6 odst. 1 písm. c) Nařízení GDPR) a také v oprávněných zájmech školy (tedy čl. 6 odst. 1 písm. f) Nařízení GDPR) – tedy bez potřeby vyžádání speciálního souhlasu se zpracováním osobních údajů. Následuje ale zcela zbytečné a matoucí poučení o tom, že udělený souhlas lze odvolat.

V takových případech se žádný souhlas nevyžaduje a neuděluje, proto je úvaha o jeho odvolání zcela nadbytečná. Navíc u školního stravování jde zároveň o zpracovávání osobních údajů na základě plnění smlouvy (o stravování), tedy jde také o důvod zpracování uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení GDPR, což už z poučení ve formuláři ovšem nevyplývá.

Souhlas se zpracováním osobních údajů je součástí jiného dokumentu, který potřebuji vyplnit a podepsat. Zároveň ale nechci udělit do něj vtělený souhlas se zpracováním osobních údajů. Jak na to?

Pokud jste fakticky nuceni souhlas se zpracováním osobních údajů vašeho dítěte udělit, a to třeba tím, že souhlas se zpracováním osobních údajů je součástí papírové přihlášky ke školním obědům, nebo k odpolednímu kroužku, což není výjimečná situace (archiv), lze doporučit takovou část textu výrazně přeškrtat, případně vepsat text „neuděluji souhlas se zpracováváním osobních údajů“ a tento znovu signovat. Z právního hlediska lze pochybovat, zda je takový integrovaný souhlas do jiného dokumentu, i v případě neprojevení protestu, platný.

Častým nešvarem také je, že souhlas ke zpracování osobních údajů odkazuje na zákon č. 101/2000 Sb (archiv)., o zpracování osobních údajů, který byl zrušen v dubnu roku 2019. Z hlediska formy by však nemělo jít o vadu, která sama o sobě brání souhlas udělit.

Důležité je vědět, že problematika zpracovávání osobních údajů je upravena v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) -> tzv. Nařízení GDPR a také v zákoně č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. V těchto právních předpisech (nařízení i zákonu) a navazujících komentářích k nim lze nalézt platné a relevantní informace o problematice zpracovávání osobních údajů.

Druhým extrémem bohužel je, když je souhlas se zpracováním osobních údajů hustě vepsán na mnoho stran (archiv), kdy je významně snížena přehlednost celého dokumentu, který se v některých částech může věnovat jiné problematice, které je naopak žádoucí věnovat pozornost.

Některé formuláře (archiv) se naopak inspirovaly lichvářskými smlouvami, kdy malým písmem na konci stránky můžeme nalézt souhlas s pořizováním fotografií a videozáznamů v rámci akcí a pro účely propagace „ŠD“. Opět bez potřebných náležitostí, možnosti souhlas neudělit a navíc bez vysvětlení uvedených zkratek.

Pokud už je formulář kreativnější, pak v nabízených oknech k vyplnění absentuje možnost souhlas neudělit v jiném časovém horizontu než je ten požadovaný školou. Školy přitom souhlas neváhají vyžadovat na dobu 10, 20 ale i 50 let (archiv).

Na to, jak by takový formulář souhlasu se zpracováním osobních údajů měl vypadat, pokud jde o jeho obsahové a formální náležitosti, lze nahlédnout např. zde (archiv).

Naopak vtěsnat souhlas (archiv) „se zveřejňováním údajů a fotografií a videí Vašeho dítěte“ do přihlášky do školní družiny bez možnosti se k danému souhlasu vyjádřit a bez náležitých poučení o vašich právech, ještě navíc s odkazem na starou právní úpravu, nemůže být v žádném případě v případě nastalého sporu vnímáno jako řádně udělený souhlas. Tedy právo bude na vaší straně, pokud budete tvrdit, že žádný souhlas se zpracováním osobních údajů nebyl udělen.

Nechci udělit souhlas, ale narážím na nepochopení ze strany školy. Co mám dělat?

Ačkoliv je udělování souhlasu se zpracováváním osobních údajů z pohledu práva v zásadě velice snadnou a vyjasněnou záležitostí, lze pochopit, že v případě zakomponování mezilidských vztahů mezi školou a rodičem může vznikat pnutí v důsledku neochoty respektovat neudělení souhlasu.

O poznání agresivněji může působit, když např. přihlášku do školní družiny nepožaduje škola vyplnit v papírové formě, ale formou formuláře umístěného na webových stránkách školy (archiv).

Její součástí je kolonka k udělení souhlasu se zpracováním osobních „informací“ (správný zákonný termín je „osobní údaj“, pojem osobní informace právní řád nezná), samozřejmě, jak bývá typické, bez jakýchkoliv poučení či bez zmínky účelu a rozsahu zpracování osobních údajů, navíc s odkazem na neexistující právní úpravu a zkomoleným odkazem na současnou právní úpravu. Zkrátka všechno špatně. Nejzávažnějším problémem ale může být, když takovýto formulář nelze odeslat bez zaškrtnutí kolonky se souhlasem.

V takovém případě skutečně může nastat praktický problém, jak dítě do školní družiny přihlásit a výše uvedené rady ohledně přeškrtnutí textu na papíře nelze uplatnit. Nehledě na to, jak bylo uvedeno výše, že škola vlastně žádný souhlas se zpracováním osobních údajů k umístění dítěte do školní družiny nepotřebuje, lze doporučit zaškrtnout políčko se souhlasem a přihlášku odeslat, aby dítě mohlo školní družinu navštěvovat.

Podstatné je, že se nejedná o souhlas s pořizováním fotek nebo videí dítěte pro účely prezentace školy nebo školní družiny. Ovšem protože nelze zaručit, že si daný formulář škola nevyloží opačně, lze využít některou z jiných kolonek v přihlášce (např. týkající se zdravotních problémů žáka), kam vepsat, že souhlas se zpracováním osobních údajů udělen není, a to třeba následovně:

„Vyplněním tohoto formuláře neuděluji souhlas se zpracováním osobních údajů ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016. Jakýkoliv souhlas se zpracováním osobních údajů projevený v tomto formuláři nebyl udělen svobodně a informovaně, případně jej tímto v plném rozsahu odvolávám.“

Škola by v souvislosti s procesy zpracovávání osobních údajů měla jmenovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů. Tím může být třeba zaměstnanec školy. V praxi ale často školy uzavírají smlouvy s právnickými osobami, které tuto funkci vykonávají pro ně jako podnikatelé. Pověřenec, resp. osoba za něj jednající by měla být zveřejněna např. na webových stránkách školy včetně uvedení kontaktu. Pokud kontakt zveřejněn není, informujte se na něj u vedení školy, případně u zřizovatele školy.

Pokud se setkáte s nepochopením při vašem nesouhlasu se zpracováním osobních údajů např. ze strany učitelů, lze doporučit obrátit se v první linii právě na tohoto pověřence. Jeho role by v takovém scénáři měla spočívat v intervenci u vedení školy nebo jiných zaměstnanců školy, která by v ideálním případě měla narovnat spor ohledně neudělení souhlasu se zpracováním osobních údajů.

Pokud se tak nestane, lze dále doporučit využití bezplatných právních poraden, kde s ohledem na individuální případ mohou doporučit nejlepší postup. Důležité je vědět, že Nařízení GDPR poskytuje subjektům údajů celou řadu kontrolních mechanismů k tomu, aby se mohly domoci svých práv. V případě nastalých sporů lze uvažovat o pomoci také školského ombudsmana, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Veřejného ochránce práv nebo České školní inspekce. Na všechny tyto instituce se lze dle povahy sporu se školou neformálně a bezplatně obrátit.

Pokud neudělím souhlas se zpracováním osobních údajů, může to mít nějaké negativní důsledky pro mé dítě?

Z neudělení souhlasu se zpracováním osobních údajů nemůže po právní stránce vznikat jakýkoliv negativní důsledek. Osobní údaje může škola zpracovávat typově ve dvou případech. Tím prvním je některý z tzv. zákonných důvodů (čl. 6 odst. 1 písm. b) až f) Nařízení GDPR). Oprávnění školy ke zpracování osobních údajů tak vyplývá přímo z některého zákona (např. školského zákona) a žádný váš souhlas není třeba.

Tyto zákonné důvody lze shrnout tak, že škola potřebuje zpracovávat osobní údaje k tomu, aby zajistila svůj řádný provoz. Může tak evidovat např. jména a adresy bydliště všech svých zapsaných žáků a jejich zákonných zástupců, aby zajistila svou činnost zahrnující přijímací řízení, výuku, školní stravování nebo realizaci školních kroužků apod.

Druhým případem, na základě kterého může škola zpracovávat osobní údaje, je udělený souhlas, přičemž jak už bylo uvedeno, pokud souhlas udělen nebyl, je zpracovávání osobních údajů nad rámec výše uvedených zákonných důvodů vyloučeno. Důvody, pro které lze zpracovávat osobní údaje na základě uděleného souhlasu lze v kontextu školy shrnout jako zpravidla zcela okrajové, resp. nepodstatné pro samotné fungování školy. Nejčastěji zamýšleným důvodem bývá snaha o obrazovou či jinou propagaci činnosti školy za užití obrázků a videí dětí z nejrůznějších akcí nebo soutěží.

Z toho vyplývá, že pokud neudělíte souhlas se zpracováním osobních údajů, maximálně tím ztížíte činnost školy při prezentování své činnosti veřejnosti. Bez uděleného souhlasu totiž nemůže docházet k takovému zpracovávání osobních údajů, při kterém se např. na sociálních sítích objevují fotky nebo jména dětí, které školu reprezentovaly na soutěži.

Rozhodně to ale nemůže bránit účasti dítěte na soutěži jako takové, ačkoliv některé formuláře (archiv) vytvářené školami mohou vzhledem ke své formulaci působit opačným dojmem. Takový přístup ze strany školy by byl nezákonný a diskriminační. Pokud byste se přesto setkali s aplikovaným opačným názorem ze strany školy, lze doporučit postup uvedený výše a obrátit se na pověřence, případně na právní poradny nebo uvedené orgány.

Výše uvedené bohužel často není vedením škol známo a podle toho vypadá příslušná dokumentace. Lze uvést příklad, kdy je v žádosti o přijetí žáka k základnímu vzdělávání (archiv) požadavek na udělení souhlasu ke zpracovávání osobních údajů pro účely přijímacího řízení (naprosto zbytečně a navíc s chybným odkazem na starou právní úpravu). Ten je dále doplněn o zcela nesmyslnou formulaci, že po datu 25. 5. 2018 již není možný udělený souhlas odvolat a v případě, kdy si nepřejete, aby byly osobní údaje zpracovávány pro účely přijímacího řízení, bude žádost o přijetí dítěte vyřazena a nebude o ni možné rozhodnout.

Totožné „poučení“ pak stejná škola pro jistotu přikládá do dalších dokumentů (archiv), ačkoliv ty již s přijímacím řízením nesouvisí.

Co tím chceme říct? Že ačkoliv z právního hlediska neudělení souhlasu nesmí mít negativní vliv pro vás ani pro vaše dítě, lze pochopit, že v praxi lze narazit na nevlídný přístup školy, který by mohl mít závažnější důsledky. Ten je zpravidla dán tím, že vedení školy svým povinnostem a vašim právům nerozumí. Proto bude v některých případech nutné vaše práva aktivně hájit.

Neudělil jsem souhlas, na webových stránkách nebo sociálních sítích školy však stále uveřejňují fotky mého dítěte ze školní akce nebo školního kroužku. Co mám dělat?

Je důležité vědět, že fotografie dítěte mohou být osobním údajem stejně jako jeho jméno nebo adresa bydliště a podle toho je potřeba s nimi zacházet. Bez uděleného souhlasu by škola neměla takový osobní údaj zpracovávat nad rámec zákonného zmocnění.

První otázkou je, do jaké míry se uveřejnění fotografie dítěte ze školní soutěže na webových stránkách školy, se kterým nesouhlasíte, považuje za zpracování osobních údajů, a tedy se na navazující právní vztahy uplatní Nařízení GDPR. Druhá možnost, která se nabízí, míří do práva soukromého a do otázky svolení se zásahem do soukromí dítěte ve smyslu občanského zákoníku. Do tohoto práva může být formou zveřejněním podobizny dítěte zasáhnuto na základě uděleného souhlasu (neplést se souhlasem se zpracováním osobních údajů) anebo díky tzv. zákonné licenci, přičemž platí, že rozlišujeme mezi zpravodajskou, uměleckou nebo vědeckou licencí. V kontextu mateřské nebo základní školy pak má smysl bavit se pouze o prvních dvou, primárně pak o zpravodajské licenci.

V první linii vaší obrany proti zveřejněným fotografiím však toto rozlišení nemá větší váhu, protože vaším cílem v obou případech je, aby byly fotografie odstraněny a nejlépe aby se nikde znovu neobjevily. Samozřejmě první radou je pokusit se o lidskou domluvu s příslušným zaměstnancem školy, který má webové stránky nebo sociální sítě na starosti, případně pak s vedením školy. Na výše uvedených případech však bylo demonstrováno, jak v praxi mohou takové souhlasy vypadat. Dohadovat se o jejich platnosti se zástupci školy, kteří příslušné formuláře zpravidla vytvářeli, nemusí být úspěšné.

Vaším postupem by tak mělo být písemné vyzvání školy, aby od tohoto jednání upustila a příslušné fotografie odstranila. Důležité je vědět, že i když jste dříve obecný souhlas se zpracováním osobních údajů udělili a zároveň jej nechcete celý formálně odvolávat, můžete v individuálních případech požadovat, aby např. fotografie zachycující podobiznu vašeho dítěte z webových stránek školy zmizela. Stejně tak i v případě, kdy je fotografie zveřejněna na základě souhlasu uděleného dle občanského zákoníku nebo na základě zákonné licence.

Výzva by měla být co nejkonkrétnější, ideálně s odkazy na příslušná zákonná ustanovení. Mohla by vypadat např. takto:

„Tímto Vás žádám o okamžité odstranění obrazových materiálů z webových stránek www.základníškola.cz, kde jsou v rubrice Aktuality ke shlédnutí veřejnosti 3 fotografie ze školou pořádané soutěže v plavání v Plaveckém stadionu Podolí dne 4. 5. 2023. Na všech těchto fotografiích je sám nebo ve společnosti dalších dětí zobrazen můj nezletilý syn Jan Novák ze třídy 3.A. Fotografie jsou doplněny o doprovodný text obsahující jméno mého syna a jeho výsledku v plavecké soutěži. Vzhledem k tomu, že škola nemá udělený souhlas se zpracováním osobních údajů dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení GDPR ani udělený souhlas se zachycením podoby člověka ve smyslu § 84 a § 85 občanského zákoníku, nedisponuje oprávněním uvedené fotografie zveřejňovat na svých webových stránkách a dalších kanálech. Pokud takový souhlas byl dříve platně udělen, tímto ho v plném rozsahu odvolávám. Fotografie jsou zveřejněny bez právního důvodu a navíc ponižujícím způsobem zachycují nahotu mého syna a dalších dětí. Proto vás tímto vyzývám k okamžitému odstranění uvedených fotografií, jakož i ke zdržení se jakéhokoliv dalšího jednání, které by vedlo k pořízení nebo zveřejnění obrazových či jiných materiálů zachycujících mého syna. K takovému jednání nedisponuje škola souhlasem. Pokud této žádosti nebude bezodkladně vyhověno, obrátím se na Úřad pro ochranu osobních údajů a Českou školní inspekci.“

V souladu s pravidly slušného chování by neměl být problém vašemu požadavku na stažení materiálu vyhovět. Setkat se můžete i s odporem a argumentem zpravodajské nebo umělecké licence, případně také uděleného souhlasu se zpracováním osobních údajů. V takovém případě lze doporučit další postup konzultovat s odborníky.

V některých případech – typicky hromadných fotek návštěvníků z veřejných akcí pořádaných školou nebo na školních pozemcích – totiž může být dán oprávněný důvod fotografii zveřejňovat např. na základě zpravodajské licence. Obecným zjednodušujícím kritériem, dle kterého můžeme rozlišovat oprávněný a neoprávněný zásah do práva na soukromí zveřejněnými fotografiemi bude, když fotografie primárně vyobrazuje jednu nebo několik osob s dobře rozpoznatelnými osobními rysy, a to oproti situaci, kdy jsou na fotografii vyobrazeny desítky osob rozptýlených v prostoru.

Co to je právo být zapomenut a jak ho využiji?

Jedním z nástrojů ochrany osobních údajů a prostředků pro kontrolu nad jejich zpracováváním je tzv. právo být zapomenut. Vyplývá z Nařízení GDPR (viz blíže jeho čl. 17).

Jednoduše řečeno jde o právo každého na to, aby správce jeho osobních údajů tyto údaje bez zbytečného odkladu odstranil a dále nezpracovával. V prvé řádě je ale nutné upozornit, že toto právo není absolutní. Nelze tak požadovat výmaz všech osobních údajů, které škola zpracovává na základě zákonných důvodů (viz výše). I když dojde k ukončení docházky žáka do základní školy, nelze požadovat, aby škola „zapomněla“, že do ní žák chodil. To ostatně není ani ve vašem zájmu a především ne v zájmu vašeho dítěte.

Školy mají povinnost vymazat ty osobní údaje, které byly zpracovány na základě souhlasu v okamžiku, kdy je souhlas odvolán. Kromě toho můžete žádat o vymazání osobních údajů, které se týkají vás nebo vašich dětí, i přesto, že jsou zpracovávány na základě zákonných důvodů, pokud tento důvod jejich zpracovávání pominul. Tedy pokud vaše dítě ukončí základní školu, nebude nutné, aby škola nadále disponovala údaji o e-mailové adrese a telefonním čísle na vás jako zákonného zástupce. Stejně tak pokud vaše dítě přestane navštěvovat školní družinu, nebude mít škola důvod nadále uchovávat jmenný seznam osob, které jej ze školní družiny mohly vyzvedávat včetně všech doprovodných informací.

Školy jsou povinné průběžně posuzovat, zda je pokračování ve zpracovávání osobních údajů v souladu s Nařízením GDPR, a to i když jste o vymazání nepožádali, a případně osobní údaje odstranit. I přesto, že by právo na výmaz mělo fungovat automaticky, nelze doporučit se na to spoléhat. Vedení školy, které netuší, jaká práva máte, těžko bude na jejich uplatnění řádně dohlížet ze své vlastní vůle.

Součástí každého odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů by proto ideálně měl být dovětek, který požaduje okamžité odstranění všech osobních údajů zpracovávaných na základě odvolaného souhlasu s tím, že chcete být vyrozuměni, jak bylo s vaší žádostí naloženo.

Pokud chcete formálně uplatnit vaše právo na výmaz osobních údajů třeba v okamžiku, kdy vaše dítě ukončilo základní školu, lze žádost formulovat např. takto:

„Tímto přípisem uplatňuji své právo na výmaz osobních údajů týkajících se mé osoby a mého nezletilého syna Jana Nováka, nar. XX ve smyslu ustanovení čl. 17 odst. 1 Nařízení GDPR. Žádám zejména o odstranění osobních údajů, které byly uchovávány na základě souhlasu, který tímto v plném rozsahu odvolávám, osobních údajů, které již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány, a osobní údaje, které byly zpracovány protiprávně.“

Pokud nevíte, jaké osobní údaje o vás a o vašem dítěti škola zpracovává, lze využít další vychytávku, které nám dává Nařízení GDPR, a to práva na přístup k osobním údajům. Poprvé tak lze učinit bezplatně, při dalších žádostech škola může požadovat nahrazení finančních nákladů k vyřízení vaší opakované žádosti. Můžete po škole požadovat, aby vám byla poskytnuta kopie všech vašich zpracovávaných osobních údajů a dalších doprovodných informací – třeba účely zpracování nebo informace o plánované době, po kterou budou osobní údaje uloženy. Žádosti by mělo být vyhověno bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce ovšem s možností prodloužení.