Parkování ve Frýdku-Místku jako jeden z projevů online-first světa

Autor: Petr Kajzar

Digitalizace prostupuje všechny oblasti našeho všedního života. Komunikujeme online, platíme kartou, nakupujeme na internetu. Pro všechny případy máme na výběr i další možnost – například můžeme komunikovat poštou či osobně, platit hotovostí a nakupovat v kamenných obchodech. Ale i v tomto offline světě se už objevují trhliny. Nedávno jsem na jednu takovou trhlinu narazil u nás ve Frýdku-Místku a o té bych rád povyprávěl.

Pracuji jako lékař a programátor a jsem vcelku nadšeným uživatelem informačních technologií. Elektronické recepty a elektronické neschopenky ohromně zjednodušují život lékařům i pacientům. Stále ještě občas musím některým pacientům trpělivě vysvětlovat, že elektronický recept se dá vyzvednout i bez chytrého telefonu: prostě jen v lékárně ukážete SMS kód (pokud máte alespoň tlačítkový mobilní telefon) nebo občanský průkaz. Vím to z vlastní zkušenosti, také mám jen tlačítkový telefon. Elektronické neschopenky umožnily, aby pacienti nemuseli běhat po městě a roznášet jednotlivé díly papírových neschopenek. Tyto digitální novinky zkrátka usnadňují život i lidem bez mobilu a bez internetu. A věřte nebo ne, stále se v praxi setkávám s dostatkem lidí, kteří počítač ani mobil nevlastní.

Půlhodina zdarma jen s aplikací

Proto mě překvapilo, když se ve Frýdku-Místku změnil systém parkování. Na placených parkovištích pod správou města byla dříve většinou možnost zaparkovat na půl hodiny zdarma nebo za (symbolických) 5 Kč. Hodilo se to zejména před poliklinikou (doprovod a vyzvedávání příbuzných) nebo u pošty (na otočku pro dopis). V letošním roce ale došlo ke změně, město se rozdělilo na parkovací zóny a některá parkovací místa podražila. To samo o sobě nevadí a plně tomu rozumím.

Nyní ale město propaguje novou webovou aplikaci a půlhodina zdarma je dostupná jen při použití této aplikace (tj. přes chytrý telefon). Ostatní řidiči – ti s tlačítkovými telefony – si zaplatí i za pouhých pár minut parkování plnou minimální hodinovou sazbu 30 Kč (před poliklinikou) a 20 Kč (před poštou), případně obě sazby najednou, pokud potřebují navštívit obě místa v jednom dni. To vytváří značný rozdíl mezi digitalizovanými a nedigitalizovanými občany!

Zde musím podotknout, že se nepříjemná změna nedotkla jen motorizovaných obyvatel s tlačítkovými telefony. Spousta lidí (většinou seniorů) sice s sebou nosí chytrý mobilní telefon, ale zdaleka s ním neumí zacházet tak zručně, aby si byli schopni na mobilu přes webovou stránku objednat parkování a ještě jej přes mobil zaplatit. Zkrátka nemají potřebnou zdatnost, aby webovou aplikaci uměli použít. Ti pak také raději platí mincemi v parkovacím automatu.

Na nedigitalizované se nemyslí

Předpokládám, že ze strany města nejde o naschvál nebo zlomyslný záměr. Spíše jde o projev toho, co vídáme dnes a denně – že se na nedigitalizované občany dostatečně nemyslí. Žijeme totiž v online-first světě. Další příklady mohou následovat. Sto tisíc lidí v našem (Moravskoslezském) kraji nemá zubaře a pojišťovna VZP blahosklonně přispívá aspoň na dentální hygienu. To je chvályhodné, ale má to samozřejmě háček: jak sami píšou na svých webových stránkách, o tento příspěvek lze žádat pouze online prostřednictvím elektronického portálu MojeVZP. Bez internetu ani ránu.

Jsme sice vyspělá a digitalizovaná společnost, ale asi bychom měli stále myslet na offline-first způsob řešení životních situací. U eReceptů a eNeschopenek se ukázalo, že to jde a že prospěch z nich mohou mít všichni, tedy i lidé bez internetu. U některých záležitostí ovšem na lidi bez mobilu a bez internetu zapomínáme a prosazujeme silou online-first způsob. Nenechme se – už jen kvůli té hrstce lidí, kteří jinak internet nebo mobil k životu nepotřebují, a proto jej nemají.