Advokát radí: Děti, škola a WhatsApp

Článek z rubriky Advokát radí, kterou píše Jan Vobořil z IuRe pro časopis Hobulet. Příspěvek vyšel v prosincovém čísle.

Otázka: Mému synovi je jedenáct let a chodí do šesté třídy. Třídní učitelka před týdnem na třídních schůzkách přišla s nápadem, že založí dětskou WhatsApp skupinu, kde s dětmi bude sdílet studijní materiály, budou zde sdíleny informace pro žáky, kteří chybějí, nebo se budou domlouvat různé školní záležitosti. Jde prý o celoškolní řešení pro druhý stupeň školy. Dle mínění paní učitelky je vhodné, aby děti tyto věci už začaly řešit samostatně, a nikoli přes rodiče. Problém je, že náš syn WhatsApp nemá a neměli jsme v úmyslu mu ho umožnit používat. Jak je to vlastně s pravidly pro využívání těchto platforem ve školách?

S obdobným přístupem se na školách či například ve sportovních oddílech nebo dětských kroužcích se lze setkat stále častěji. Bohužel se tak ale děje bez zhodnocení důležitých aspektů. Vedle otázky, jestli je vhodné, aby děti konkrétního věku tyto platformy používaly, jsou zde také právní aspekty, které je třeba zvažovat. K tomu však často nedochází, a tak jsou děti i rodiče tlačeni k využívání technologií, které by z dobrého důvodu jinak nepoužívali.

Podle aktuálních pravidel WhatsAppu je předně možné aplikaci používat od 13 let. Už to by znamenalo, že škola vymyslela způsob komunikace, který nutí děti podvádět, neboť budou muset tvrdit, že jsou starší, než ve skutečnosti jsou. K tomu pak přistupuje další pravidlo dané českými právními předpisy, kdy samostatný souhlas se zpracováním osobních údajů může dát dítě až od 15 let. Do té doby by tedy použití takové aplikace museli odsouhlasit rodiče.

Je zde i sociální aspekt. Ze strany školy by měly být využívány komunikační nástroje, které nebudou vyřazovat děti, jež třeba mají jen tlačítkový telefon nebo nemají telefon žádný. Do školy sice dítě musí chodit a rodiče ho tam musí posílat, ale žádný právní předpis neukládá dětem, ale mimochodem ani rodičům (vzpomeňme si na školní aplikace, přes které dnes řada škol výlučně komunikuje s rodiči) povinnost vlastnit chytrý telefon.

Organizováním takové skupiny na WhatsAppu, jež bude mít nepochybně význam pro fungování dítěte ve škole, tak škola říká, že bez chytrého telefonu a konkrétní aplikace se žák v podstatě neobejde. Školský zákon přitom jako jednu ze zásad, na nichž stojí vzdělávací systém, uvádí rovnost a nediskriminaci. Pokud dítě nemá chytrý mobilní telefon, jde takové povinné používání aplikace proti této zásadě.

Mimochodem tím, že je používání aplikace fakticky povinné pro žáky, kteří se jinak nedostanou k informacím, se pak sama škola bude stavět do role správce osobních údajů, jenž odpovídá za zpracování osobních údajů včetně všeho, co s nimi bude dělat společnost Meta jako provozovatel WhatsAppu. Pověřenci pro ochranu osobních údajů, kterého každá škola dle GDPR musí mít, by se už z toho mělo, s ohledem na dlouhou historii porušování pravidel ochrany osobních údajů touto společností, orosit čelo.

A co s tím můžete dělat? Především je namístě obrátit se na třídní učitelku či na vedení školy nebo jejího pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělit jim své výhrady. Můžete požádat o nalezení jiného řešení pro sdílení informací s žáky, alternativně pak alespoň o možnost plnohodnotně získávat informace pro děti, které aplikaci mít nebudou.

Pokud to nepomůže, je zde samozřejmě možnost obrátit se na zřizovatele nebo zkusit Českou školní inspekci a poukázat na diskriminační charakter takového opatření. Nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů a zde upozornit zejména na vynucené používání tohoto nástroje.

Článek byl zpracován pro Iuridicum Remedium, z. s., a vznikl za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu NDT Rodina Ministerstva práce a sociálních věcí.