Kdo si chce hrát, musí být on-line. Proč je to špatně?

Autor: m4iler

Systémy spadající do tzv. správy digitálních práv (DRM: Digital Rights Managament) zamezují zneužívání některých digitálních nástrojů, zároveň však i jejich důstojnému praktickému využívání. Ohled neberou ani na právo na opravu (right to repair).

Pravěk vlastnictví

Když vyšel film Pán prstenů, okamžitě jsem si ho koupil na DVD. Všechny další díly jsem podobně koupil, vrazil do skříně a sledoval kdykoli, když jsem byl sám doma a měl tři volné hodiny. Během několika let jsem každý film viděl asi 200x, a díky němu jsem se začal učit anglicky. Nechci však mluvit o filmu jako takovém, ale spíše o médiu, na kterém byl tento film obdržen: DVD.

Jako vlastník DVD jsem měl určitá práva a byl jsem si vědom určitých zákazů. Mohl jsem své DVD půjčit kamarádovi, známému, a mohl jsem film pustit večer u přátel.

Nemohl jsem za promítání vybírat vstup, ale na staré televizi o váze asi 50 kg se o promítání snad ani nedalo mluvit. Jedním úžasným privilegiem, které si každý majitel DVD mohl dovolit, bylo zálohování disku. DVD je optické médium a časem podléhá zkáze. Po deseti letech, byť v krabici, může dojít k poruchám čtení, nebo disk úplně odejde. Jako majitel DVD jsem měl kdykoli možnost vložit DVD do počítače, vypálit DVD na nový disk, a používat ten! Prakticky se jedná o to samé, jako kdybych zálohoval data z pevného disku na flash disk nebo jiné médium. DVD se ohraje, a záloha chrání mou investici.

Hry vypadaly podobně. Instalační disky strávily hodiny v kuse uvnitř mechaniky, a rychle ztrácely na kvalitě. Nebylo tedy nic lepšího než zkopírovat disk a do levného disku s drahými daty propálit díru.

Správa digitálních práv a její následky

Samozřejmě s příchodem kopírování disků přišly problémy: pokud bylo možné hru zkopírovat během půl hodiny, mohl člověk koupit jednu kopii hry a nakrmit s ní všechny své přátele a známé.

Aby firmy zajistily, že jednu hru si mohl nainstalovat pouze jeden člověk, zavedli CD klíče. Tato řada písmen a čísel (většinou 5 pětičíslí rozdělených pomlčkou) přiřadila jednu hru jednomu zařízení a při instalaci program porovnal platnost kódu. Jedná se prakticky o „heslo ke hře.“ Kdo měl kód, mohl hrát, kdo ne, měl smůlu.

Samozřejmě pokud se bavíme o kontrole klíče v offline hře, mohlo se jednat pouze o matematickou kontrolu. Pokud máte dost kódů, můžete zjistit, zda se něčím podobají a jak zhruba software každý klíč vyhodnotí. V lepším případě můžete nahlédnout do kódu a otočit proces na hlavu: pokud víme, co software hledá, můžeme napsat software, který nám vygeneruje nekonečné množství platných klíčů! To vedlo k tvorbě ‚keygen software‘.

Celý problém „fix – crack – fix – crack“ vyřešili tvůrci her zavedením systému „vždy online“ her. I když hrajete hru pro jednoho hráče, musíte mít stabilní připojení. To je vrchol tzv. DRM (Digital Rights Management – správy digitálních práv), kdy nám firmy už natolik nevěří, že omezují naši možnost vychutnat si v letadle hru, kterou máme legálně právo hrát.

Nebudete vlastnit nic – a budete šťastni

S příchodem služeb typu Steam a Netflix zemřelo médium DVD a ztratili jsme určitá práva. Dnes si hru koupím na Steamu nebo jiném zařízení a nevlastním prakticky nic. Mám časově neomezený pronájem hry. Pokud poruším jakékoli předpisy Steamu, budu odstřižen bez nároku na náhradu utracených peněz. Prakticky si pronajímám svou sadu her.

A nezůstalo jen u her, filmů a médií. Telefony, traktory, dokonce i vlaky (!) dnes ovládá výrobce a „vlastník“ je velmi omezen v tom, co může se zakoupeným zařízením dělat. Pokud výrobce uzná, že své zařízení nepoužíváte vhodným způsobem, může Vaše užívání zastavit.

Níže uvádím několik příkladů, ale jako myšlenkové cvičení si uveďme Netflix. Netflix jsem začal platit kvůli jednomu seriálu, který nikde jinde není, a který jsem chtěl vidět. Měsíc poté, co jsem začal platit, seriál zmizel. Platbou služby jsem si nekoupil nic, jen jsem se dostal do systému, který může Netflix z minuty na minutu změnit.

Příklad 1: iPhone

Telefony iPhone jsou notoricky známé svou uzavřeností. Bez autorizovaného servisu si nevyměníte displej ani baterii. Tyto dva komponenty se časem opotřebují, poškrábou, nebo předčasně rozbijí, a servis často po záruční lhůtě prohlásí, že je levnější koupit si nový telefon. U jiných telefonů je oprava podstatně levnější a jednodušší. Například Google, ač má své pochybné praktiky, poskytuje oficiální náhradní díly u svých telefonů, a uživatel sám může opravu provést (Sám jsem vyměňoval displej u svého Pixelu, a musím uznat, že oficiální součástka mi dodala sebevědomí.) iPhone však stále udržuje přesvědčení, že uživatel iPhone je moc hloupý na to, aby si své zařízení opravil.

Když už se ale někdo schopný pustí do opravy iPhonu, po zapnutí zjistí, že určité funkce přestaly správně odpovídat. Jas nefunguje, selfie kamera nejde zapnout, a podobné chybičky. V tomto případě se nejedná o chybu uživatele, kdepak! Telefon má seznam instalovaných prvků a jejich sériových čísel. Kamera, displej, baterie, senzor otisku prstu, tato všechna zařízení se ohlásí systému při zapnutí, a pokud se ohlásí dříve neviděná součástka, systém ji začne sabotovat. Můžete nainstalovat displej lépe než v továrně, ale bez požehnání Apple máte smůlu, už si nikdy nepořídíte selfie.

Apple po letech svou politiku změnil, a nyní si můžete iPhone opravit! V USA a v některých zemích Evropy si můžete objednat sadu na opravu, která zahrnuje veškeré nářadí i díly pro výměnu chybné komponenty a sladění firmwaru tak, abyste nebyli sabotování zamčením. Pokud doma nemáte vůbec nic k opravě telefonu, potřebujete celou sadu, která vyjde v případě obrazovky iPhone 13 Pro na necelých 1300 dolarů. Za tu cenu si můžete koupit nový telefon (nebo opravitelnější telefon).

Oprava iPhone autorizovaná Applem je tedy jen prázdné gesto. Možnost dali, ale stále se nevyplatí.

Příklad 2: John Deere

Je mi trapné přejít od telefonu k traktoru, ale v dnešním světě je John Deere jedním z největších hříšníků z hlediska DRM.

Pokud pracujete s traktorem, asi víte, jak časově náročné je období sklizně. Pár dní může znamenat rozdíl mezi dokonalým obilím a krmivem pro prasata. Když se traktor rozbije, měli byste být schopni ho opravit. V případě John Deere traktorů si však nemůžete bez autorizovaného servisu opravit vůbec nic.

Každá výměna a oprava musí být potvrzena pomocí softwaru od John Deere. Licenci pro tento software si každá firma nemůže dovolit a technik s počítačem nemusí být okamžitě dostupný. Výměna součástky, kterou traktorista zvládne za 30 minut, nyní může trvat celé dny nebo týdny. Traktor se po opravě bez „požehnání“ ani nerozjede.

Tento princip jde přímo proti vlastnictví, a kauza John Deere pokračuje už pět let u soudu. Zábavnou poznámkou může být, že traktor John Deere z druhé ruky bez DRM se prodává dráž než nový traktor s DRM zámkem.

Příklad 3: Samsung

Nejnovější kauzou ve světě je případ „Samsung de Mexico.“ Občané Mexika si kupovali levnější telefony z Číny, protože frekvence telefonních věží v Číně a Mexiku jsou podobné. Telefon tedy funguje i v regionu, do kterého není jeho prodej určen. Samsung tím ztrácel peníze, protože když si někdo koupí telefon v Číně za polovinu, nekoupí si ho draze v Mexiku.

Samsung zasáhl možná nejhorším způsobem: jakýkoli Samsung prodaný v Číně se v Mexiku vypnul. Důvodem, na který se Samsung odkazoval, byla nekompatibilita frekvencí ve Střední Americe. Reálně však uživatel Samsungu nemohl spustit žádnou aplikaci, ačkoli nebyl připojen k telefonní síti. Z telefonu se stala svítící krabička, která mohla ukázat, jaké aplikace si člověk nemůže otevřít.

Příklad 4: Amazon

Ani Amazon se nevyvaroval chyb. Oblíbený obchod pro nákup e-knih se dostal před delší dobou pod palbu za smazání knih z Kindle zařízení svých uživatelů. Bylo zjištěno, že prodejce, který e-knihu nahrál, neměl oprávnění ji prodávat, jednalo se de facto o pirátskou kopii. Tato kniha však byla jedinou kopií dostupnou na Amazonu a nicnetušící uživatelé si knihu koupili.

Amazon na námitky nakladatele knihu stáhnul z prodeje a smazal všechny kopie přímo ze zařízení Kindle všech, kdo si knihu koupili. Amazon tím dokázal jedinou věc: I když si věc koupíte od nich, situace se může změnit během minuty změnit.

Celá kauza by možná nebyla tak zajímavá, kdyby se nejednalo o knihy Farma zvířat a 1984 od George Orwella…

Bonusový příklad: BMW (Pirát jede v teple)

Abychom skončili u něčeho jiného než u telefonu (které se DRM jen hemží), přešel bych rád k produktu, který většina z nás viděla: automobily.

Firma BMW před pár lety ukázala svůj nový plán: předplatné na funkce. Za $18 měsíčně můžete mít ve svém voze vyhřívaná sedadla. Pokud si myslíte, že Vám vymění sedačky v autě za nové, mýlíte se. Všechna auta mají vyhřívací mechanismus nainstalovaný, ale pokud zaplatíte předplatné, můžete si vyhřát sedačky dle libosti. Za permanentní odemčení sedaček zaplatíte $406 (kolem 10 tisíc korun, viz: pcmag.com)

Proč ale platit měsíčně za něco, co už v autě máte? Na internetu se rozjely weby s návodem, jak předplatné obejít a „odemknout zakázané funkce“ ve vozech BMW bez placení. Ano, vyhřívaná sedačka v autě je luxus, a o vyhřívané sedačky jako takové nejde. Pokud se nebudeme bránit už teď, kde to skončí? BMW už nabízí automatická dálková světla za $8 měsíčně, ale které funkce můžeme označit jako prémiové a které jsou nezbytné?

Jednoho dne možná budeme platit i za brzdy a posilovač řízení…

Pirátské verze na Steamu? I to je možné

Jednou z funkcí „obcházení DRM“ je kompletní vlastnictví a archivace zakoupeného softwaru, možnost hrát hru bez originálního disku, apod. Tyto DRM systémy měly další funkci: zamezit neoprávněným úpravám softwaru. Pokud hra vyžaduje disk a vy nemáte přístup ke zdrojovému kódu, nemůžete požadavek na fyzický disk odstranit.

S takovým problémem se potýkala firma Rockstar, když chtěli vydat některé ze svých starších titulů na Steamu. Zdrojový kód se za desetiletí někde ztratil, nebyl optimalizován pro nové operační systémy, a firma tedy „podala ruku peklu.“ Na Steamu se objevila verze Manhunt a dalších her, kde při pohledu do instalovaných souborů najdeme „cejch“ několika známých crackerských skupin. Tento software, který Rockstar prodává, sice patří jim, ale nebýt skupin jako RAZOR1911 nebo Myth, nemohli by tyto hry znovu prodat. DRM tedy nepoškozuje jen nás, poškozuje i samotné vlastníky autorských práv!

Vývoj v EU

V posledních pár letech jsme jako občané EU získali několik výhod oproti zbytku světa, jednou z nich je vazba prodeje hardwaru čistě na hardware. U mého prvního dotykáče jsem instalací jiného Android systému okamžitě ztratil veškeré nároky na záruční opravu. Baterie se vybíjí rychleji? Zaplatím za opravu.

Dnes mají občané EU jistotu, že pokud si koupí telefon, záruka se změnou softwaru neruší. Své poslední dva telefony jsem tedy přeinstaloval první den, ani se doma neohřály.

A v případě záruky jsem udělal zálohu, přemazal software na normální a odnesl do obchodu. Proč vracet zařízení před reklamací do továrního nastavení? Servisní technik musí provést opravu a zkontrolovat, že vše po opravě funguje. Aby mohl spustit kalibrační programy v telefonu, potřebuje přístup uživatele. Pokud mám v telefonu citlivé údaje, má k nim opravce neomezený přístup po dobu, kdy nemám telefon pod dozorem. Máme tedy dvě možnosti: nuďto hlídat technika během opravy a dívat se mu přes rameno, nebo poslat do opravy zařízení, které neobsahuje žádná zneužitelná data.

Jak se vymanit DRM

Na internetu se zažilo pravidlo „když nákup není vlastnictví, pirátství není krádež.“ Tento názor ale nechci propagovat, a tak bych rád navrhl několik míst a postupů, jak zlepšit situaci kolem DRM a jak získat část svého vlastnictví.

Pokud hledáte nějaké médium nebo produkt, který spadá pod DRM, podívejte se po alternativách:

  • Amazon knihu si můžete koupit i v jiném obchodě, kde nebudete omezeni v tom, na kterém zařízení můžete médium využívat nebo kam si ho uložíte.
  • Na knihy můžeme používat jiné obchody než Amazon, kupovat papírové kopie.
  • Na hry existuje Good Old Games (gog.com), který prodává hry zásadně bez DRM. Po zakoupení si můžete hru stáhnout, zálohovat, půjčit dle libosti. Kdyby zítra Good Old Games zavřelo svůj e-shop, budu mít stále přístup ke svému zakoupenému zboží.

Nákupem bez DRM nejen získáte produkt, který můžete považovat za svůj, dáte ale také najevo výrobcům, že chcete své zakoupené produkty vlastnit. Pokud máte možnost, kupujte si, nepronajímejte.

Další možností je sideloading. Nemusíme pro veškeré nákupy využívat jen a pouze oficiální obchod. Zaměřím se v tomto bodě hlavně na Amazon. Doma mám Kindle, bez připojeného Amazon účtu. Knihy získávám většinou přes NoStarchPress (nostarch.com) a HumbleBundle (humblebundle.com). Tyto obchody mi nabízí možnost stáhnout e-knihy do vlastního zařízení a pomocí USB je nahrát do Kindle. Samotná čtečka podporuje pouze formáty azw3 nebo mobi, pokud je to nutné, používám software Calibre (calibre-ebook.com) ke konverzi e-knih do vhodného formátu. (Poznámka: Kindle bez potíží zobrazí i otevřený formát ePub, ale pouze pokud „jailbreaknete“ celý Kindle. Mně se to podařilo, a mohu říct, že Calibre už využívám pouze ke správě své knihovny.)

Závěr

Osobně mám pocit, že se Internet začíná systémům DRM bránit, jako například v kauze John Deere traktorů. Sám si budu vybírat možnosti, které respektují mé právo vlastnit a projevují mi důvěru.

Nevím, zda bude situace horší, či lepší, ale rád bych parafrázoval jeden slavný film: Pokud před vás postavím dvě krabičky od sirek, naprosto stejné krabičky, a o jedné vám řeknu, že je bez DRM, kterou si vyberete?