Číst zprávy a zachovat si soukromí? Volte RSS: Rychlý, Stylový Sběr!

Autor Zveřejněno dne

Autor: m4iler

Možná jste někdy slyšeli o RSS, ale vlastně nevíte, co to je a jak to funguje. V tomto článku se dozvíte, k čemu RSS slouží a jak jej můžete zakomponovat do svého života.

Můj začátek s Internetem

V dnešní době se pohybujeme často na sítích rychlostí světla. Streamujeme videa, každý měsíc stahujeme gigabajty (nebo i terabajty) dat, a naše připojení se ani nezapotí. Ne vždy tomu však tak bylo. Sám si pamatuji začátek své internetové cesty, kdy připojení „létalo“ rychlostí 4 megabity za sekundu. V takové době bylo lepší šetřit všude, stahovat co nejméně informací. Čím menší stránka, tím lépe! Streamování videí nepřipadalo v úvahu, bylo vždy lepší stahovat. Tento handicap mě naučil hledat co nejmenšími kroky, stahovat co nejméně, a když už jsem něco našel, tak to stáhnout na později.

V internetovém paleolitu, kdy se o „rychlosti“ skoro nedalo mluvit, bylo pravidlem čím méně, tím lépe. Velikosti stránek se počítaly na kilobajty. Časy se mění, a s jídlem roste chuť. V dnešní době optického připojení a gigabitových rychlostí webová stránka může stahovat nejen HTML, ale skripty z třetích stran, deset různých knihoven, které potřebuje k vykreslení, poslat vám dvacet cookie souborů, a tak dále, a tak dále. Webové stránky se měří v megabajtech, někdy i v desítkách megabajtů.

To není samo o sobě špatně, kdyby s velikostí stránky rostl její přínos. Rád si prohlédnu stránku o velikosti 10MB, pokud většina dat obsahuje užitečné informace, které si mohu přečíst nebo prohlédnout, nemám sebemenší problém. Často se však dnes stává, že najedu na stránku, čekám 10 sekund, než se načte (i na rychlém připojení), a nakonec zjistím, že můj prohlížeč stáhnul 9MB reklam a sledovacích prvků. 1MB je obrázek a možná deset slov popisu. Plýtvání internetem!

Proč RSS?

Svět se mění, a sociální sítě se patrně změnily s ním. Twitter se po mnoha letech zamknul za login a bez účtu si nepřečtete, co nového se v životě celebrit odehrálo. Seznam ukazuje zprávy na základě vašeho profilu, takže ukazuje články, na které zaručeně kliknete. Facebook… inu, byl a je Facebook. Evropská unie si na Twitteru zaplatila reklamní kampaň ohledně svého proponovaného zákona Chat Control a já se o ní dozvěděl, až když někdo napsal o cílení této reklamy. Tato novinka, o které bych nejspíš chtěl vědět, mi unikla, protože na Twitteru mluvím hlavně o soukromí, a zadání EU cílilo pouze na osoby, které nemají na soukromí vyhraněný názor. Pokud jste si hledali Juliana Assange nebo Brexit, nejspíš jste tuto reklamu taky neviděli.

Pokud momentálně pobíráte své novinky z Google Zpráv, vidíte zdroje Vašich zpráv (viz níže). Tyto zdroje jsou samozřejmě dostačující, ale ukáže nám Google skutečně všechno, nebo jen zprávy, které potvrdí, čemu již věříme? Lidé mnohem raději klikají na to, s čím souhlasí, a zprávy vyvracející naše přesvědčení vytváří negativní vztah ke stránce samotné.

RSS je v tomto ohledu spravedlivější – a je pouze na Vás, co chcete odebírat.

Co je tedy RSS?

RSS (Really Simple Syndication) je formát sdílení informací, podobně jako HTML je formát webových stránek. Když načtete webovou stránku, váš prohlížeč si stáhne všechna HTML data, která potřebuje, a podle instrukcí je vykreslí. RSS je v tomto podobné, má tagy (<Title>, <Description>, apod.) a podle nich nám RSS čtečka vykreslí seznam zpráv. Nejedná se o zařízení, je to jen prostý program, který umí převést RSS formát na články, které si můžeme přečíst.

Pokud posloucháte podcasty, určitě jste se s RSS setkali. Prakticky všechny podcasty poskytují uživatelům RSS feed, který obsahuje „absolutní minimum“ informací: Název epizody, popis, a odkaz na zvukový soubor. Nic přebytečného, žádné tracking cookies, jen to, co je opravdu důležité: Název, popis, audio. Zkrátka nádhera.

Nemyslete si však, že RSS je jen pro audio, text se dá přenášet naprosto stejným způsobem, ne-li lépe! RSS čtečky nepotřebují mnoho, jen vědět, co je nadpis a co napsat kurzívou. Tím můžeme velikost stránky „rozseknout“ z několika megabajtů na zlomek velikosti, a maximalizovat tím to, co opravdu potřebujeme. Často můžeme čtečku nastavit tak, aby rovnou stáhla celý text každého článku, ale není to potřeba. Pokud nám stačí název článku, můžeme stahovat pouze ten, a v případě potřeby „dotáhnout“ zbytek.

Webové stránce se nevyplácí mít RSS feed pro každého uživatele na základě jeho profilu, a tak pokud odebíráme RSS na stejné stránce, přijdou nám totožné články. Jeden odkaz vládne všem. Samozřejmě je možnost servírovat ‚personalizovaný‘ RSS feed, ale ten poznáte jednoduše: Odkaz obsahuje vlastní RSS soubor, za který umístí různé parametry:

  • https://www.example.com/feed.rss?uid=120481&pid=16662012

Tento RSS soubor obsahuje dva parametry, uid a pid. Pokud vše za otazníkem odstraníme a RSS feed stále funguje, jedinou informací pro majitele stránky je, že jsme si RSS feed stáhli, ale nesdílíme žádné osobní informace (UID může být unikátní pro uživatele). Stejný systém funguje u jakéhokoli odkazu, ale o těch jindy.

Jak si přečtu RSS feed? Čtečkou!

Abychom mohli využívat RSS, potřebujeme čtečku, tedy program nebo dodatek v prohlížeči, který nám umožní proměnit RSS feed v srozumitelnou sérii textu. Možností je spousta, představuji jen malou část, a na základě Vašich potřeb můžete vybrat jinou:

– Dodatek do prohlížeče (Firefox): Feedbro
– Dodatek do prohlížeče (Chrome): RSS Feed reader
– Aplikace Android: Feeder (Google Play)

Pokud používáte jiný systém nebo nechcete instalovat čtečku ze seznamu, možností je spousta, jak do prohlížeče, program do počítače, nebo dokonce do terminálu! Pro příklad tohoto manuálu použiji Feedbro, kroky však budou podobné pro všechny aplikace.

Po instalaci nás přivítá prázdná stránka a možnost přidání RSS odkazu. Můžeme přidat novou složku (pro organizaci našich RSS odběrů) nebo přidat nový feed.

Po kliknutí na tlačítko Add a new Feed se nám zobrazí okno, do kterého musíme vyplnit dvě informace: Odkaz (Feed URL) a název odběru (Title). Do odkazu vložíme RSS odkaz (kde získáte RSS odkaz se dozvíte níže), název můžeme napsat libovolný. Ostatní možnosti můžeme nechat, pokud chcete uložit RSS odběr do určité složky, můžeme vybrat Folder, ale jelikož jsme žádnou nevytvořili, ponecháme Root. Klikneme na Save.

Po uložení se v menu na levé straně ukáže nový RSS feed.

Poslední odkaz je námi přidaný RSS odběr. Po kliknutí se zobrazí seznam všech zveřejněných článků.

Blogy jako na stránce Digitální svobody poskytují kompletní články, občas se setkáme s úvodem na několik řádků a odkazem na zbytek článku. Obě alternativy jsou však lepší než korigovaný seznam, kde vidíme jen to, co stránka uzná za vhodné.

Postup je pro prakticky všechny aplikace stejný, pokud máte odkaz, vložíte jej do čtečky a ta se postará o zbytek. Je pak už jen na Vás, jak si svůj seznam četby srovnáte a kategorizujete.

Jak poznám RSS?

Často je hledání RSS jednoduché, vyhledáte symbol RSS, a ten Vám poskytne správný odkaz. Je na majiteli stránky, zda tento odkaz poskytne veřejně, většina webových stránek však někde RSS poskytuje.

Pokud na podobné tlačítko kliknete, buďto se otevře odkaz, nebo se stáhne „rss“ soubor. Kdybychom se podívali do RSS souboru, uvidíme něco podobného:

Děsivé, nesrozumitelné, spousta červeného textu. Právě proto, abychom mohli tento ošklivý soubor proměnit v něco krásného, musíme použít čtečku.

Stránka nemá RSS? Nejspíš ano!

Pokud jste dočetli až sem, nainstalovali RSS čtečku, a přidali několik RSS feedů, možná máte vše, co potřebujete. V této sekci se zaměřím na situace, kdy stránka RSS feed otevřeně nenabízí. Nepišme ale naštvané e-maily majitelům stránky, možná nemají možnost RSS zveřejnit, nebo neví, kde se tato funkce dá zapnout.

Když nemáme na stránce velké hezké tlačítko s odkazem (je to zatím příklad třeba tohoto blogu a obecně stránek digitalnisvobody.cz, tento příklad také dále užívám), můžeme se pokusit RSS feed najít sami. Jedním vyhledáváním, které můžeme provést, je „rss site:stranka.cz“. Tento string vyhledávač donutí hledat „rss“ pouze na stránce „stranka.cz“. Často tak můžeme narazit na RSS odkaz.

Pokud se podíváme na Digitální svobody, na stránce jsem nenašel hezké tlačítko. To neznamená, že RSS feed není generován. Po troše hledání a metodě pokus-omyl jsem zjistil, že pokud za URL kategorie napíšeme „/rss2“, stáhne se RSS feed dané kategorie.

Pokud nějaký chybí nebo pokud se kategorie v budoucnu rozrostou, můžete použít „rss2“ trik a vytvořit si vlastní feed.

Pokud tento odkaz zadáme do RSS čtečky, zobrazí se celé texty článku, aniž bychom museli stahovat „přebytečné“ soubory stylu a všech věcí, bez kterých se prohlížeč neobejde. Čistý text, čistá data.

Zvláštní případ: YouTube

YouTube je případ „dobře“ ukrytého RSS. Pokud chcete odebírat YouTube kanál, musíte si vytvořit Google účet. RSS tlačítko není k nalezení. To však neznamená, že RSS feed neexistuje!

Pokud se podíváme na stránku uživatele na YouTube, odkaz vypadá zhruba takto:

Tento odkaz mi postačí. Pokud naše čtečka dokáže vytahovat data z YouTube, můžeme tento odkaz vložit jako vlastní RSS feed a získat informace o nových videích, jakmile vyjdou! Z cesty na YouTube, vyhledávání IuReCZ, prohlédnutí posledních nahraných videí, atd. Naše odběry mohou být nezávislé na Google, nepotřebujeme účet u žádné firmy. RSS je odběr dat v nejprostší a nejrobustnější formě.

Robustní Sběračský Systém

RSS má jednu výhodu: vytváří nezávislost na jednom zdroji. Stránky mohou padat, nemusí být vždy dostupné. RSS stáhne, co je, a vynechá, co zrovna není dostupné. Až se v budoucnu stránka znovu zprovozní, čtečka se připojí a najde všechny novinky.

Je jen na nás, co zahrneme do RSS čtečky. Můžeme odebírat články z několika stránek, a ve čtečce se seřadí podle data. Lehce tedy uvidíme, kdo o něčem napsal první. Zároveň je jen na nás, zda chceme jednotlivé feedy sjednotit do skupin, stahovat veškerý text nebo jen názvy, stahovat odkazované audiosoubory, apod.

Z hlediska soukromí se také jedná o výhodu: místo abychom měli spoustu záložek a museli stahovat HTML, CSS a reklamy pro každou stránku, máme jeden zdroj, kde se agregují pouze části stránky, které potřebujeme.

Závěrem

Doufám, že Vám tento článek přiblížil protokol RSS a kdo ví, možná jste si vytvořili vlastní sbírku RSS odkazů!