Chat control nechceme, ale šmírování je jinak specialita i českých úřadů

Debaty kolem návrhu evropského nařízení otevírají otázku, jestli nás čeští politici chrání před šmírováním Bruselu, nebo Brusel před šmírováním českých bezpečnostních složek.

Autor / Honza

Chat control, pojem, který se nedávno prohnal jak uragán českými médii. Návrh evropského nařízení, které má mimo jiné povolit plošné skenování elektronické komunikace, včetně komunikace šifrované. Místo prolamování šifrování by takovou komunikaci prohlížel spyware nahraný v zařízeních uživatelů, který by skenoval komunikaci ještě před zašifrováním. To vše s udávaným cílem vyhledávat dětskou pornografii.

Strašidelný návrh dánského předsednictví by měl potenciálně celou škálu negativních dopadů na soukromí. Šlo by fakticky o absolutní popření listovního tajemství, ztrátu ochrany informací a narušení důvěryhodnosti šifrování jako základního prvku jejich ochrany, snížení kyberbezpečnosti (riziko útoku přes „zadní vrátka“ v zařízeních uživatelů) či dostupnosti důvěryhodných služeb (provozovatelé služeb jako Signal, ProtonMail potvrdili, že v případě schválení nařízení opustí trh EU).

Přesto byla reakce médií a veřejnosti v pozitivním smyslu slova překvapivá. Obdobný návrh totiž putuje evropským legislativním procesem v různých obměnách již několik let, jen v posledních dvou letech se mu věnovalo předsednictví Rady EU pod vedením Španělska, Belgie nebo Maďarska. Ačkoli jejich návrhy nebyly zásadně odlišné od toho dánského, tak zájem médií a širší veřejnosti byl v podstatě nulový. A to přesto, že situace byla často dost napínavá a Česká republika hrála (jako například v případě belgického návrhu v červnu 2024) roli jazýčku na vahách, který by se klidně mohl převážit na stranu plošného sledování nás všech.

Mění se tedy něco v české společnosti, že začíná být citlivější na téma soukromí? Nebo je to jen shoda náhod a okurkové sezóny, že se média najednou tomuto tématu tak věnují?

Celý článek čtěte zde na Deníku Alarm, kde vyšel 9. září 2025.