V Evropě roste chuť po rozluce s Googlem a Microsoftem. Naopak Česko s giganty uzavírá další spolupráce

Hledání alternativ k nástrojům BigTech přestává být kratochvílí digitálních aktivistů. Evropské státy ženou do změn obavy ze současné politiky USA.

Snahu vykřesat něco pozitivního z vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách provází zpravidla menší či větší křeč. Nadšený proslov Coryho Doctorowa, vyřčený na konci minulého roku v Hamburku, však působí v tomto ohledu autenticky. A pořádně nakažlivě.

Doctorow, autor mnoha sci-fi románů a dlouholetý člen americké neziskovky Electronic Frontier Foundation, která bojuje za ochranu soukromí, totiž v aktuální atmosféře nevětří nic menšího než zásadní příležitost pro renesanci emancipovaného přístupu k digitálním technologiím. Podle Doctorowa jsme nyní svědky vzácného momentu, kdy se k dosavadní hrstce lidí dlouhodobě upozorňujících na přílišnou závislost Evropy na amerických technologických korporacích začínají částečně přidávat i vlády evropských států a širší veřejnost.

Zatímco vlády se obávají o kritickou komunikační infrastrukturu, část veřejnosti začala revidovat svůj dosud lhostejný přístup k byznys modelu, kdy za funkční a rychlé služby platí svými osobními daty, které se ocitají… Kdo ví kde. Spoléhat se na americký BigTech s nevypočitatelným Trumpem v čele USA se dnes zkrátka nezdá moudré.

Celou naší analýzu čtěte na Alarmu, kde vyšla 17. 2. 2026.