LightPhone není ani chytrý, ani hloupý. Přichází nová éra mobilů?

Autor Zveřejněno dne

Už pár měsíců funguji primárně s hojně diskutovaným LightPhonem III. Telefonem, který toho moc neumí, což je přesně ten důvod, proč ho lidé velebí. Proč vůbec vznikl a jak se s ním žije?

Autor: Hynek

Rozhodně nejsem normální uživatel mobilů. Dosud jsem se zuby nehty držel hloupých telefonů, zejména z toho důvodu, že zkrátka neovládám zdravé dávkování digitálních informací. Mít stále po ruce chytrý telefon s věčně dostupným on-line zpravodajstvím bych psychicky neustál.

Chytrý telefon tak využívám jen k pracovním účelům přes den v práci, mým primárním osobním telefonem byl dosud telefon hloupý. Postupně jsem se naučil různé triky, jak si hloupý telefon zachovat, ale zároveň úplně nevypadnout ze společnosti: tím zásadním hackem bylo třeba zprovoznění komunikačních platforem Signal a WhatsApp, které využívám přes počítač.

Další třecí plochy však přetrvávaly. Vypíchl bych dvě:

  • Focení. Nejsem žádný fotograf, ale čas od času si rád něco ve městě vyfotím, zároveň však sebou neustále nechci vláčet foťák.
  • Navigace. Mám špatný orientační smysl a jakkoliv jsem fanda bizarních historek, které člověk zažije, když tak úplně neví, kde je a snaží se dostat domů, mapa v mobilu se zkrátka občas hodí. Obdobně hledání spojů: zejména v noci a v zimě i digitální skeptici jako já uznávají, že není špatné vědět, kdy, co a kam jede.

Nadšené zprávy o LightPhonu III, telefonu, který neumožňuje prohlížet internet ani využívat sociální sítě, ale zároveň umožňuje fotit, hledat spoje, využívat navigaci, přehrávat hudbu a podcasty či vytvořit hot-spot pro práci s počítačem, mě tak logicky hned zaujaly.

Minulý rok v létě jsem si tak LightPhone III objednal a od té doby, co mi před pár měsíci ze zámoří konečně dorazil, jsem nyní jeho nadšeným uživatelem. Pojďme se nejdříve podívat, jak tento po všech stránkách vyšperkovaný digitální produkt vůbec vznikl.

Desetiletá jízda proti BigTech

Značku LightPhone vydupávají ze země od roku 2015 umělec Joe Hollier a designér Kaiwai Tang. Od začátku bylo cílem vytvořit protiváhu smartphonům, které díky své přenositelnosti umožnily být kdekoliv a kdykoliv on-line, což je výhoda, která si však začala záhy vybírat krutou daň na společenské pozornosti a přispěla ke všeobecné „zběsilé strnulosti“. (Buďme však fér a dodejme, že řada lidí se smartphony funguje zcela bez problému a žádné nešvary s pozorností nehlásí. Blaze těm!)

V samotné DNA LightPhonu tak je ambiciózní snaha tuto rozbitou pozornost, kterou mají dle tvůrců na svědomí obvyklí podezřelí z řad BigTech, nahradit něčím mnohem jednodušším a užitečnějším: LightPhonem.

Lehce pikantní na celém příběhu samozřejmě je, že se dvojice umělců seznámila v roce 2014 právě v rámci programu Googlu, hlavního BigTech záporáka… Od té doby nicméně spanilá jízda dvou mužů nese své ovoce. V roce 2017 poslali Hollier a Kaiwai do světa první LightPhone, o dva roky později pak LightPhone II.

Od března 2025 je pak k dispozici „můj“ LightPhone III. LightPhone postupně získával větší a větší popularitu, právě trojka ho však katapultovala na mediální vrchol. Stalo se tak bezpochyby i díky tomu, že se za ty roky vytvořila větší poptávka veřejnosti, která roztěkanou digitální pozornost čím dál více řeší. LightPhone III se tak dostal třeba do:

Co tedy přesně LightPhone III ne/umí?

Co se týče komunikace, s LightPhonem můžete telefonovat a psát SMSky. Naopak s ním nelze využívat Signal ani WhatsApp.

LightPhone je připojený k internetu, ale nemá internetový prohlížeč, nedostanete se přes něj ani k žádnému obchodu s aplikacemi. Je to záměr vývojářů, kteří postavili LightPhone tak, aby byl co nejvíce užitečný a praktický, ale zároveň abyste ho vlastně co nejméně používali. Co se týče užitečnosti, jste tak v zásadě vydáni na milost jeho tvůrcům, kteří o tom, co je užitečné, de facto rozhodli za vás.

Naštěstí pro mě, představy tvůrců LightPhonu o tom, co je užitečné a co ne, se v zásadě potkávají s těmi mými. LightPhone tak vedle psaní SMS a volání umí zejména:

  • Fotit a natáčet videa (barevně, vše ostatní je černobílé).
  • Přehrávat podcasty (přidávají se přes Light účet, se kterým máte číslo telefonu spárované a do kterého se dostanete skrze prohlížeč, tedy ne z LightPhonu).
  • Vytvořit hot-spot pro práci s počítačem (obecně se dá říct, že LightPhone je vytvořený pro lidi, kteří pro práci upřednostňují počítač před telefonem).
  • Navigovat a hledat dopravní spojení.
  • Najít otevírací doby a kontakty na restaurace, kavárny a další podniky (nevidíte však samozřejmě fotky prostředí ani uživatelské recenze).
  • Zapisovat poznámky (či nahrávat ty hlasové).
  • Přehrávat hudbu.
  • Dále nechybí kalendář, kalkulačka, budík…

Hele, koukněte na mě!

Další věc, kterou LightPhone III rozhodně umí, je potěšit všechny s estetickým cítěním: je to prostě pěkný kus designové elektroniky. Jakmile ho vytáhnete a je kolem někdo další, hned se ptá na jeho atypický tvar, chce ho vzít do ruky, potěžkat si ho, zkusit, jak se ovládá, jak vypadá displej…

Není to náhoda: tvůrci LightPhonu jsou umělci, kteří si dali záležet na každém detailu. Evidentní je i jejich záměr vymezit se vůči stávajícím smartphonům, které zpravidla nepřekročí svůj zavedený plackovitý stín. LightPhone tak svým čtvercovým rozměrem jakoby chtěl hned vykřičet do světa: hele, koukněte na mě, mobily jde dělat i úúúplně jinak!

Je LightPhone III i pro lidi, kteří řeší ochranu soukromí?

Z dostupných recenzí a ohlasů, které jsem načetl, mi přijde, že z LightPhonu III jsou nadšeni zejména lidé živící se kreativní prací. Tedy lidé, pro které je stav absolutní soustředěnosti a nerušenosti klíčový, leckdy až komicky posvátný. Neplatí to ale stoprocentně: LightPhone III spousta lidí popisuje také jako ideální doplňkový či víkendový telefon, tedy jako nástroj, který primárně využívají pro trávení času mimo práci, během pracovního týdne však v kombinaci s klasickým smartphonem.

LightPhone pak obecně bude v hledáčku zejména lidí, pro které je důležitý digitální well-being, a kteří se naopak příliš nezabývají privacy aspekty. Zaryté ochránce soukromí totiž LightPhone III kdovíjak nepotěší a nic jim extra nenabídne: běží na LightOS postaveném na Androidu, mapy a nagivace pak využívají pro své fungování data třetí strany, kterou není nikdo jiný než Google.

Jakkoliv tak LightPhone uvádí, že žádná data, která by snad mohla vést k identifikaci nejsou sdílena (Light covers the costs so we can offer this functionality to our users in a private way. There is no user identifiable information ever shared.), samotná spolupráce s Googlem samozřejmě vede k čilým diskuzím, nakolik LightPhone skutečně může být cestou, jak právě z chapadel Googlu a dalších BigTech hráčů uniknout.

Mají telefony jako LightPhone budoucnost?

Co odradí lidi od LightPhonu III patrně ještě více než koketování s Googlem je jeho cena. Ta je aktuálně na 699 dolarech. Nutně se tak vkrádá otázka: proč bych utrácel takovou sumu za telefon, který se chlubí tím, že vlastně nic neumí?

V mém případě to je jednoduché: jednak byla cena v létě 2025, kdy jsem telefon v první vlně objednával, nižší, ale hlavně – dospěl jsem k tomu, že pokud stále sníme alespoň o trochu jiné verzi digitálního světa, než kterou nyní prožíváme, bez přímé podpory podobných, často nedokonalých a naivních projektů, se to asi neobejde.

Takových projektů je naštěstí víc a víc.

Vedle LightPhonu se totiž aktuálně prosazuje také značka Mudita, která se podobně jako LightPhone nevydává ani hloupou, ani chytrou ale jakousi střední cestou užitečnosti a praktičnosti. (LightPhone a Muditu srovnával v samostatném videu největší odborník na hloupé telefony Jose Briones: o fous vyhrál LightPhone).

Jinou mobilní cestou se pak vydává třeba na Linuxu běžící značka telefonů Jolla, která si naopak zakládá na prvcích chránící soukromí.

A vznikají i další nástroje, jak omezit užívání současné podoby smartphonů, jako jsou třeba externí pomocníci Unpluq Tag či Brick.

LightPhone navíc není jen dočasný výstřelek využívající zájmu o digitální well-being: tvůrci navrhli telefon obecně tak, aby co nejdéle vydržel a nemuseli jste si hned kupovat nový (pomocí šroubováku se do něj můžete i přímo dostat). V tomto ohledu se tak Light tvůrci vydávají podobnou cestou jako třeba autoři jednoduše opravitelného laptopu Framework.

S LightPhonem se připojujete ke komunitě lidí (a píši to s plným vědomím toho, jak moc je slovo komunita už dnes vytunelované a vyprázdněné), kteří věří, že digitální budoucnost je stále ještě otevřená a nenapsaná. LightPhone už jen tím, jak vypadá, říká důležitou věc: digitální nástroje jsou tady pro nás, a ne my pro ně. My určujeme, jaký budou mít tvar a co budou umět. Nemusíme být zdrojem dat pro reklamní cílení či pro nenasytnou umělou inteligenci. Ještě pořád to může být úplně jinak.

Když jsem vzal poprvé LightPhone do ruky a zapnul ho, mimoděk se mi vybavila stanice metra Náměstí Míru, kde nyní na eskalátorech nejsou reklamy. LightPhone působí obdobně čistě, nerušivě a svobodně. Foto: Náměstí Míru, foceno LightPhonem.